Distanční rámeček. Důležitá součást izolačního skla. Pokud se rozhodujete o nových oknech, určitě se zajímáte o jejich izolační vlastnosti. Vaší prioritou by mělo být, aby okno dosahovalo co nejvyšší tepelné izolace, a tedy – co nejnižší tepelné ztráty. Víte, že okno se skládá z rámu, z izolačního skla a z distančního rámečku. Všechny tyto komponenty jsou z materiálů s různou tepelnou vodivostí, a proto mají i jiné izolační vlastnosti. Úroveň tepelné izolace celého okna, která je vyjádřena indexem Uw, tak přímo ovlivňují tyto tři hodnoty: index prostupu tepla přes izolační sklo (Ug) index prostupu tepla přes rám okna (Uf) lineární součinitel prostupu tepla přes distanční rámeček (ψ) K výslednému srovnání kvality oken je tedy nejdůležitější právě hodnota Uw. Udává se ve W/(m2K) a vyjadřuje, kolik tepla unikne přes 1 m2 okna při změně teploty o 1 Kelvin (resp. o 1 °C). Pro úplnost, písmeno „w“ v Uw je od slova window (okno), písmeno „g“ v Ug je od slova glass – sklo, písmeno „f“ v Uf je od slova frame – rám. Co je to distanční rámeček. Když mluvíme o izolačním skle, zpravidla máme na mysli izolační dvojsklo, ale stále častěji trojsklo. To znamená, že izolační sklo je složené ze dvou nebo tří skleněných tabulí. Distanční rámeček, nazývaný také vymezovací rámeček, pevně odděluje 2 skleněné tabule po celém obvodu, ve stejné vzdálenosti od sebe. Umožňuje tak vytvořit meziskelní prostor. V případě trojskla jsou použity dva distanční rámečky a 3 skleněné tabule, které spolu vytvářejí dva meziskelní prostory. Na obrázku jsou distanční rámečky označeny ve žlutém kroužku. Příklad: izolační trojsklo ve skladbě 4/16/4/14/6 vyjadřuje, že první skleněná tabule má tloušťku 4 mm, distanční rámeček je široký 16 mm, střední skleněná tabule má tloušťku 4 mm, druhý distanční rámeček je široký 14 mm a třetí skleněná tabule má tloušťku 6 mm. Celkově je tak izolační trojsklo tlusté 44 mm. Role distančního rámečku Meziskelní prostor je při výrobě vyplněn inertním (vzácným) plynem, jako je argon nebo krypton. Úkolem distančního rámečku je zabránit úniku inertního plynu z meziskelního prostoru a zároveň zabránit pronikání vodních par dovnitř. Takto si sklo zachová své izolační vlastnosti (Ug) a zároveň se zamezí tomu, aby se okna rosily v meziskelním prostoru. Dalším rolí distančního rámečku je vytvořit tzv. teplou hranu. Kvalita izolačních skel se stále zvyšuje a dnešní hodnoty Ug jsou běžně na úrovni 0,6 W/(m2K) i 0,5 W/(m2K). Je důležité, aby s hodnotami Ug držel krok i distanční rámeček. Hliníkové rámečky s vysokou tepelnou vodivostí stále více a více nahrazují tzv. teplé rámečky, kde tepelná vodivost je velmi nízká. Typy distančních rámečků Termoplastické distanční rámečky Kombinované distanční rámečky (plast/nerezová fólie) Hliníkové a nerezové distanční rámečky V každé skupině je několik druhů distančních rámečků různé kvality a s různými hodnotami lineárního součinitele prostupu tepla PSÍ (ψ). Obecně však platí, že ve srovnání s moderními distančními rámečky, mají hliníkové distanční rámečky nejhorší parametry. Reálný vliv distančního rámečku na Uw okna Porovnejme nyní hliníkový rámeček s termoplastickým rámečkem v praxi. Uvažujme otvíravé/otvíravě-sklopné plastové okno Slovaktual STANDARD v rozměru 1500 x 1500 mm. Pro výpočet indexu přechodu tepla přes okno (Uw) použijeme v obou případech izolační trojsklo s Ug = 0,5 W/(m2K). Změníme jen distanční rámečky. V prvním případě jsme použili hliníkový rámeček, jehož hodnota ψ je 0,080 W/(mK), a dosáhli jsme hodnoty Uw až 1,05 W/(m2K). V druhém případě jsme použili termoplastický rámeček FlexispacerTPS, jehož hodnota ψ je 0,034 W/(mK), jsme dosáhli hodnotu Uw = 0,90 W/(m2K). To znamená, že při použití stejného plastového okna a stejného trojskla jsme jen změnou distančního rámečku zlepšily tepelně-izolační hodnoty okna až o 15 %. Více o tom, jak dokáže teplý rámeček zabránit rosení oken najdete v článku: Rosení plastových oken. Proč vzniká a jak mu zabránit? Zveřejněno: 10.3.2019